Bořeň

Bořeň

Bořeň

Bořeň (německy Borschen) je skalnatý vrch (tzv. skalní suk), který se nachází jižně od Bíliny v Českém středohoří. Vypíná se vysoko nad údolím řeky Bíliny, ve spodní části je částečně zarostlý lesem. Vrchol se nachází ve výšce 539 m n. m. Tvoří výraznou dominantu jak města Bíliny i celého Českého středohoří. Díky své charakteristické siluetě je velmi dobře viditelný i z mnoha vzdálených míst (např. ze Žatce).

Bořeň je skalnatý vrch

Nachází se jižně od Bíliny v Českém středohoří. Vypíná se vysoko nad údolím řeky Bíliny, ve spodní části je částečně zarostlý lesem.

Geologie

Bořeň je největší povrchový znělcový (fonolitový) útvar ve střední Evropě. V třetihorách byla při sopečné činnosti nadzvednuta podložní rula a do vrstev druhohorních křídových slínovců se vklínil mohutný útvar fonolitu. Ve čtvrtohorách byl fonolit erozí vypreparován a vytvořil unikátní kupu.

Fonolit má monumentální sloupcovitou odlučnost s až 100 m vysokými skalními stěnami. Mrazovým zvětráváním vznikly skalní jehly, věže, sloupy, puklinové jeskyně a další útvary. Svahy pokrývají kamenohlinité sutě a suťová pole.

539 m n.m.

Nejskalnatější hora na uzemí České republiky

Zajímavost

Bořeň bývá často srovnáván s Ďáblovou horou ve Wyomingu (USA), a to nejen kvůli shodnému chemickému složení horniny, ale i kvůli podobnému charakteru krajiny, v níž se nachází.

Dne 20. 7. 2019 byla na vrcholu Bořně vytvořena metrová mohyla, která upravila výšku hory na snadno zapamatovatelných 540 m n. m. Na jejím vrcholku byla umístěna kovová deska s aktualizovanou nadmořskou výškou. Skupina umělců přiblížením hory k Měsíci oslavila 50. výročí přistání na jmenovaném.

Turistická trasa

Odborníci považují horu Bořeň za největší znělcové těleso v Evropě. Také je označována za nejskalnatější, samostatně stojící vrch České republiky. V rámci Českého středohoří není se svou nadmořskou výškou 539 metrů nejvyšším kopcem, ovšem je nejvýraznější dominantou, která je nápadná a viditelná ze širokého okolí. Rovněž z jejího vrcholu, který překvapivě tvoří jakási pláň či malá louka, je při hezkém počasí nádherný kruhový výhled na hradbu Krušných hor, České středohoří, město Bílina a celou podkrušnohorskou pánev.

Ochrana přírody

První chráněné území zde bylo zřízeno v roce 1946. Národní přírodní rezervace byla vyhlášena roku 1977. Rozloha chráněného území činila 23,24 ha. K roku 2013 došlo ke znovu vyhlášení území a k jeho rozšíření na 65,37 ha. Rezervací vede naučná stezka z Bíliny až na vrchol, odkud se otevírá kruhový rozhled na všechny strany. Na skalnatých svazích roste řada chráněných rostlin a sídlí zde chráněný výr velký. Bylo zde zjištěno kromě běžných druhů ptáků také 22 zvláště chráněných. Také se tu vyskytuje ropucha zelená a užovka hladká.

Z rostlin se zde vyskytuje např. tařice skalní, hvězdice alpínská, kosatec bezlistý, lomikámen trsnatý, koniklec luční český, hvozdík sivý, prvosenka jarní, lýkovec jedovatý. Na protějších jižních stráních vrchu Kaňkovaroste hlaváček jarní.

Na lokalitě bylo zjištěno 92 druhů ptáků, z nichž je 22 druhů uvedeno v seznamu zvláště chráněných živočichů. Lokalita je historickým hnízdištěm výra velkého (Bubo bubo). Z dalších významných druhů obratlovců se zde vyskytuje ropucha zelená (Bufo viridis) a užovka hladká (Coronella austriaca). Na lokalitě byl zaznamenán výskyt 18 druhů měkkýšů, zastoupených jak lesními, tak xerofilními druhy. Pozoruhodná je přítomnost pěti druhů vrkočů (rod Vertigo) – Vertigo pusilla, V. antivertigo, V. pygmaea, V. alpestris a V. angustior. Ze zástupců hmyzu je k vidění například otakárek ovocný (Iphiclides podalirius).